Terezie Límanová

(1965)

Narozena 1965 v Praze. Výstavy: 1999 - Hudebniny, Chopinova, Praha 2 2005 - Café Day Star, Jaromírova, Praha 4 2010 duben – Galerie Perla (Jeden dům, jeden život), Malá Strana Autorka o sobě: "Moje nejčastější technika, kterou jsem si za patnáct let intenzivního malování oblíbila nejvíc, je kombinace oleje a mastného pastelu s tužkou na tvrdý papír či kartón - umožňují mně totiž širší technické variace, jako je vtírání oleje do pastelu, vyškrabování barev na pevný papír nožem či vytváření kreseb a sítí tužkou či jinými ostrými předměty přímo do oleje. Právě výsledná kombinace šrafování, vyškrabování, olejových ploch či odlehčeného pastelového povrchu je formálním vyjádřením mé zásadní výtvarné představy - obrazu jako palimpsestu. Znamená to ne malování v plochách vedle sebe, ale jejich vrstvení na sebe. Je v tom (jako ve skutečném palimpsestu) současně i představa jakoby konzvervovaných časových rovin. Mezi obrazy mám i velké množství černobílých krajin zimních, které se podobají barvou, kompozicí i použitím abstrahující linky grafice či kaligrafii. Krajiny mnou zachycované jsou jak čistě imaginární tak více či blízké realitě. Inspirací je pro mě vždy krajina nejbližší, tj. prostor v místě, kde právě žiji. Vnímám v průběhu celého roku stejné či podobné scenerie v různých ročních obdobích, v různém úhlu záběru, v odlišné kompozici a odlišných osvětleních. Proto je v posledních 4 letech mou zásadní inspirací Praha 5 (Košíře, Strahov), před mnoha lety to byla Malá Strana, před 5 lety Filadelfie atp. Je pro mě také zásadní, že se většinou jedná o krajinu lidmi obydlenou, vlastně "příměstskou", ne divokou a panensky nedotčenou. Vnímám krajinu - přírodu jako prostor, kde stopa člověka je vidět, ale ne v podobně paneláku či dálnice, ale v podobně plotu, chodníku či sloupu. Vlastně jakási věčná fascinace tím nejbližším kolem mě, a tato fascinace postupujícími kroky neklesá, spíše posiluje. Z konkrétního plotu či kmene či chodníku se stává geometrická kompozice čar a linek, konkrétno směřuje k abstrakci, obraz se zastavuje někde na cestě uprostřed mezi oběma extrémy. A to je pro mě paradoxně ideál. Moje přestava dokonalého zachycení skutečnosti v obraze zní: dosáhnout k o m p r o m i s u."

SEZNAM AUTORŮ

Žádná aktuální aukce

Instagram

Facebook