Stanislav Hanzík

(1931)

žák J. Laudy a V. Makovského na AVU v Praze, člen SVU Mánes; sochař; 1961 - 1964 byl aspirantem u V.Makovského na AVU v Praze, 1962 byl na studijním pobytu v Paříži u Henriho Adama a Ósipa Zadkina; 1967 - 1969 asistentem K. Lidického, od 1971 byl docentem sochařství na AVU v Praze, poté profesorem Ostravské univerzity; je osobitým pokračovatelem sochařské moderny po Laudovi; plastiky dovádí často do torzovitých forem, které vytváří v kameni, kovu, dřevě a plastu; vychází převážně z figurálních motivů; rozsáhlá je jeho portrétní tvorba; k nejznámějším patří jeho portréty Josefa Lieslera, Jaroslava Fragnera, V. V. Štěcha, Rudolfa Hrušínského, Josefa Kemra; vytvořil i portréty tří velikánů české hudby Smetany, Dvořáka a Janáčka; věnoval se i realizacím v architektuře; v roce 1995 uspořádal na rodném Mostecku akci se studenty vysokých škol, nazvanou Ikarův pád; v prostorách přesunuté gotické katedrály a kolem ní vznikl výstavní prostor, ve kterém studenti vystavili své práce; zastoupen v NG Praha, GHMP, GVU Klenová, GU Karlovy Vary, GVU Litoměřice, AJG Hluboká nad Vltavou ad. (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1999, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1999)

SEZNAM AUTORŮ

Žádná aktuální aukce

Instagram

Facebook