Vilém Topinka

(1909-1977)

Malíř, žák soukromé školy Františka Myslivce v Brně, zaměřoval se na krajinomalbu - Slovácko a Valašsko, později na krajinu Hané a její folklór. (Toman, Slovník Chagall, Lexikon českých výtvarníků (Lexicon of the CVA), abART) Vilém Topinka se narodil 22. května 1909 v Prostějově. Topinkova cesta k umění nebyla lehká. Jeho otec (obuvník) pocházel z Brna, matka z Boskovic. Když mu bolo 13 let, osiřel. Odešel z měšťanky a šel do učení na malíře pokojů, dekorací a písma. Chtěl být malířem, marně se snažil dostat na malířskou akademii, na kterou stejně neměl ani finanční prostředky. Usilovně kreslil a maloval. Jeho zálibu k malířství upevňovalo jeho přátelství s malířem Rolfem Weigelem. Po ukončení tříletého učebního poměru byl bez zaměstnání. Na jeho popud vymýšlel a stylizoval různé vlysy. U malíře A. Říhy se zacvičil do kreslení divadelních dekorací. A přitom stále maloval, hlavně krajiny, za kterými jezdil na Kyjovsko a Valašsko, kde sa věnoval valašské krajině okolo Bečvy, Hrozénkova, Velkých Karlovic a jinde. Tam všude studoval kroje. Za folklórem cestoval i na Slovensko. Jeho tvorba byla bohatá. Zlom ve výběru a volbě motívů u něho nastal v roku 1940, kdy se při jedné z jeho studijních návštev Moravského Slovácka zastavil u syna malíře Joži Úprky - Jana, který tehdy pravil: "Kdo chce malovat Slovácký kraj, ten musí na Slovácku žít, aby poznal nejen kraj a kroj slováckého lidu, ale i jeho mravy a zvyky". Od tohoto okamžiku se věnoval pouze hanáckému folklóru. Také jeho výtvarný zájem se obrátil na hanáckou krajinu a krajinu Drahanskej vrchoviny. Počátky uměleckého vývoje malíře byly trpké. Jako každý umělec, který začal od píky, měl život těžký a někdy i krutý. Nikdy neměl dost peňěz na to, aby se mohl věnovat výtvarnému studiu v Praze. Až po úspěšné výstavě v Prostějove v roce 1942 mohl čásť svého výnosu věnovat na své odborné školení. Stal sa žákem známého malíře prof. kreslení Františka Myslivce v Brně, kde si vedl velmi zdatně. Osvědčení o výborném studiu v oboru krajinomalby dostal tak skvělé, že se právem mohl řadit mezi akademické malíře, jak doslovně uvádí vyhlášení jeho učitee. Byl to malíř "Božího nadání", jak o něm kritici tehdy prohlašovali. Hlavně po jeho druhé samostatné výstavě, kterou uspořádal v roce 1944 v prednáškové síni Městského spolkového domu. Tento malíř "duše krajiny" byl označován za pokračovatele malířského odkazu R. Kaňáka. Nevyhýbal se žádnemu motivu. Maloval krajinu, zátiší a figurativní motivy. Po této svojí výstavě o sobě prohlásil: "Až teď začínám rozumět krajině a vím, že mě čeká ještě trnitá cesta". A v tom se nemýlil. Stále ho pronásledovaly existenční problémy. Další svojí výstavy se už nedočkal. Ta sa uskutečnila až 60 let po jeho výstavě v roce 2002 v Prostějovském Národním domě. I když na ní byla vystavena jen malá část toho co za svůj život vytvořil, ukázal se jako kvalitní malíř. Vilém Topinka zemřel 7. čerence 1977.

SEZNAM AUTORŮ

Žádná aktuální aukce

Instagram

Facebook