Jindřich Novák

Studoval u prof. V. Poláška a v letech 1941-1942 navštěvoval soukromou Rotterovu Školu propagační grafiky. S grafickými technikami jej seznámil Pavel Šimon. V kresbách často zachycoval pražská zákoutí, v grafice vltavské rybáře a později se vracel ke grotesknímu světu lidí, zvířat a věcí; pracoval v cyklech jak v kresbách, tak ve volné grafice. Od roku 1969 se začal intenzivně věnovat malbě. Účastnil se řady celostátních výstav (např. Mladí výtvarníci Československa, Brno 1958) a v Praze vystavoval samostatně v roce 1969 na Staroměstské radnici kresby z Makedonie a Srbska, 1970 v Galerii Centrum, 1970 v Galerii Na Slovanech oleje, 1984 v Galerii D u příležitosti svých šedesátin představil rozsáhlejší kolekci grafik, ilustrací, kreseb, obrazů a plakátů. V díle Jindřicha Nováka je významná tvorba pro děti, které se soustavně věnoval ilustracemi pohádek, spolupracoval s nakladatelstvími Albatros, Artie a Mladé letá. Celým dílem Jindřicha Nováka prolíná humorné vidění světa, zachycuje grotesknost věcí a lidí, jejich vzájemné vztahy a absurditu klaunského humoru. Jeho pohled je lapidární, ironický a shovívavý. Jako svou značku si vybral charakteristický deštník - paraplíčko. V bývalém SČVU bylo organizováno celkem 17 Nováků, z nichž většina měla křestní jména začínající písmenem J. Jindřich Novák si ze začátečního písmene křestního jména vytvořil osobní značku, kterou používá výhradně v grafice.