STUCK!!

Výstava STUCK!! je už několikátou prezentací českých členů mezinárodního hnutí stuckistů v tuzemských galeriích, a zároveň další prezentací, kterou tito členové podnikají ve spolupráci se svými britskými kolegy. Mezinárodní hnutí, kterého jsou umělci zastoupení na výstavě, Paul HARVEY, Jiří HAUSCHKA, Markéta KOREČKOVÁ, Ján MACKO, Charles THOMSON, Markéta URBANOVÁ a Jaroslav VALEČKA, členy, vzniklo v 90. letech ve Velké Británii a iniciovali ho autoři, kteří se v té době pohybovali na okraji umělecké scény – byli to umělci, kteří tvořili v klasickém médiu malby nebo sochy a kteří své umělecké úsilí odvozovali od platformy figurace. Důraz kladli především na kvalitní řemeslnou podstatu svých děl, a proto je spojovalo i odmítání konceptuálního umění, o němž si myslí, že jsou to z převážné většiny „císařovy nové šaty.“ Proslavilo je hromadné protestování proti udílení britské ceny Turner Prize, která byla po léta přidělována právě konceptuálním umělcům s díly na hraně fyzické existence a srozumitelnosti. Tato původně outsiderovská skupina se ale brzy vypracovala v jedno z nejpozoruhodnějších uměleckých hnutí – v sympatiích s jejich tezemi, mezi nimiž důrazně zazněl názor, že umění, které musí být vystaveno v galerii, aby se stalo uměním, není umění, vznikly stuckistické buňky ve všech evropských státech. Dnes je jich 235 v 52 zemích světa (stav k 1. 5. 2014). V České republice se od počátku zformovala jedna z nejaktivnějších stuckistických buněk. Zásluhu na tom měl historik umění Robert Janás, který během svého diplomatického pobytu v Londýně navázal kontakt se zakladatelem britské skupiny, Charlesem Thomsonem, a v roce 2004 založil skupinu Prague Stuckists. Po její restrukturalizaci v roce 2012 vedle ní (a dvou posléze vzniklých formací britských umělců žijících v Praze Prague 7 Stuckists založené 2005 a Bohemia Stuckists založené 2006) vznikla další česká stuckistická buňka, Central Europe Stuckists. Tu inicioval malíř Jaroslav Valečka, přidali se sochaři Markéta Korečková a Ján Macko, a posléze do ní přešli i malíři Jiří Hauschka a Markéta Urbanová. Tato pětice tvoří základ současné výstavy, na níž svými díly hostuje i zakladatelská dvojice britských malířů, Charles Thomson a Paul Harvey. Výstava STUCK!! tak vlastně nevypovídá o celku stuckistického hnutí v Čechách, k němuž náležejí i další tři zmíněné stuckistické buňky, a mohli by náležet i mnozí jiní malíři či sochaři zabývající se figurací. Je spíše ukázkou užšího spolku autorů hlásících se k danému mezinárodnímu hnutí, prezentací jejich aktuální tvorby, a v momentu přizvání hostů z Velké Británie, i demonstrací toho, že právě oni jsou spolkem, který hodlá pokračovat v navázaných mezinárodních stycích. O VYSTAVUJÍCÍCH AUTORECH Ani události posledních dvou let, v nichž se vystavující autoři vymezili do nově vzniklé skupiny Central Europe Stuckists ale neměla vliv na jejich osobní umělecký vývoj. Silnými individualitami už tito autoři byli před vznikem českého stuckismu, stmelení ve spolku jim dalo spíše potřebný společný směr a názorovou jistotu, neovlivnilo však tolik jejich tvorbu. Proto se na výstavě můžeme setkat s pracemi typickými pro jejich dlouhodobé tvůrčí úsilí. Jiří Hauschka (1965) se ve vystavených dílech stále nachází na pomezí mezi realistickou a abstraktní tvorbou, kterou pojednává se sobě vlastní symbolikou obsahů i koloristického pojednání. Markéta Urbanová (1978) se i nadále zabývá figurací, kterou artikuluje z pozic realistické i mírně uvolněné expresivní malby. Její zájem se často stáčí k ženským portrétům nebo figurám, jak lze vidět i na vystaveném díle Madonu horníků (2014), k níž ji inspiroval plenérový pobyt na Smalt Artu v Ostravě a poznání, že současné globální celebrity jsou ikonami mas, jakýmisi madonami davů. Tak je i zpěvačka Lady Gaga současnou Madonou severomoravských horníků. Jaroslav Valečka (1972) se na výstavě představuje panoramatickými malbami krajin pohraničí, které zachycuje v typické syrové barevnosti, a komornějšími malbami tematizujícími architekturu daného kraje. Jejich tajuplná atmosféra a minimalizované, ale téměř mystické dění v nich, nás přesvědčuje o autorově symbolistním přístupu, inklinaci k magickému realismu, a nakonec hlavně i o jeho malířských schopnostech. Markéta Korečková (1975) je sochařkou, kterou zajímá společnost a vztahy v ní. Ve svých dílech vychází především z intergenderových tenzí, které ve svém díle tematizuje a komentuje s ironií a specifickým humorem. Její příspěvky k obecné polemice nejsou akceptované všemi skupinami, tak se v minulosti stalo, že její bezpochyby invenční a originální tvorba, byla z důvodu pobuřování cenzurována (výstava s názvem Estrogen v pardubickém Mázhausu, 2008). Ján Macko (1969) je podobně jako Korečková absolventem ateliéru Karla Nepraše z Akademie výtvarných umění v Praze. I v jeho přístupu k sochařské tvorbě jsou patrné prvky ironie a humoru. Dobře to dokládá jeho taktéž cenzurovaná instalace simulující lidi stažené z kůže s názvem Cyklus Kůže (2004) nebo objekt z rozpracovaného cyklu The End - Neviditelná ruka trhu (2011). Na výstavu byli jako hosté přizváni i zakladatelské osobnosti stuckismu z řad britských autorů, Charles Thomson (1953) a Paul Harvey (1960). První z jmenovaných je zastoupen díly Červená kytara (2005) a Žena, muž s kotvou a tři letadla (2013), které dobře demonstrují jeho provokativní, naivizující, plošně malířský styl charakteristický jasnou barevností a tmavou obrysovou linkou. Podobná formální charakteristika je platná i pro díla Paula Harveye, který však svá díla neformuluje s primárně provokativním přístupem, ale sofistikovaně v nich komentuje současnou realitu, přičemž ve svém stylu v postmoderním duchu zúročuje poučení minulými uměleckými epochami. Tak se svobodomyslnou volností užívá prvky renesance, secese či komiksu, a co je českému divákovi obzvláště sympatické, cituje v nich i řadu umělců, mezi nimiž lze nalézt třeba tuzemského výtvarníka Pavla Brázdu. Kateřina Tučková, kurátorka výstavy k.tuckova@gmail.com Tel: 605 979 580 ODKAZY: www.stuckism.com http://www.centraleuropestuckists.eu www.galerie-vltavin.cz

Zpět