Karel Balcar - in progress...

Galerie Vltavín 30. 5. 2012 - 30. 6. 2012

Karel Balcar (1966), absolvent ateliéru Zdeňka Berana z pražské Akademie výtvarných umění, vystavuje v Praze během posledního roku už podruhé. Je to s podivem, neboť je to typ autora, který pracuje v úplně jiných dimenzích, než jsme ze současného rychle, ba skoro o překot ubíhajícího světa, zvyklí. Fakt, že samotný tvůrčí proces Karlu Balcarovi trvá o něco déle než třeba autorovi expresivní abstrakce, je zřejmý na první pohled. Nicméně toto konstatování stále neobsahuje celou pravdu – protože si je třeba uvědomit, že některé z maleb, které je možno na výstavě v Galerii Vltavín vidět, vznikaly i několik let. Pracnost a přesnost není sama o sobě samozřejmě kategorií, na kterou by se mělo upozorňovat – lehce bychom mohli sklouznout ke srovnání, že to, co je pracné a dokonale zobrazivé, je lepší než to, co vychází z jiných principů. Na počátku 21. století je zřejmé, že tomu tak není, to by se od dob renesance umění nepotřebovalo vyvíjet. Nicméně v případě tvorby Karla Balcara je to dobré zdůraznit – a to nejen kvůli množství práce, které je v každém z autorových děl obsaženo, ale hlavně kvůli kontextu, v němž se jeho tvorba nachází. Protože pracovat technikou, kterou dobyli svět renesanční a barokní mistři, a založit své směřování na dokonalosti zahalené šerosvitem, a to všechno v době, v níž je krása umění vlastně na obtíž, dělá z Karla Balcara výjimečného umělce ryzího poctivého řemeslného druhu i navzdory tomu, že to dnešní doba, svět ani milovníci umění nevyžadují. Galerie Vltavín je proto velmi ráda, že může prezentovat práce tohoto autora, byť do poslední chvilky nevěděla, jaké vlastně budou. Odtud plyne také název výstavy IN PROGRESS – všechno, co mohlo být vystaveno v období od výstavy v galerii České pojišťovny, bylo stále v mezích vývoje a vzniku, čili bylo rozpracováno do té míry, že neexistovaly ani fotografie. Na všech by totiž až do nedávné doby chyběla některá z vrstev, které Karel Balcar klade jednu po druhé na stále rozpracované obrazy. Nicméně, podařilo se – a výsledkem je výstava, která představuje několik starších děl (Pijavice, Tetování ad.), ale i řadu nových prací, které spatřují světlo výstavních sálů poprvé (Milenka, Havran, Černé růže ad.)

Zpět

Instagram

Facebook