žák A. Kalvody a R. Béma, zakládající člen skupiny Sursum a spoluzakladatel revue Veraikon; český malíř, grafik, ilustrátor, sochař, řezbář a v neposlední řadě také spisovatel a básník; jeho tvorba byla ovlivněna expresionismem a prvky symbolismu, naturalismu a secese, pokoušel se však o vlastní stylově nevyhraněné umělecké vyjádření, na počátku 20. století byl v úzkém kontaktu s představiteli katolické moderny, následně však křesťanskou víru zavrhl a začal se inspirovat okultismem, spolu s tím odmítl taktéž humanistické ideje; v roce 1916 byl mobilizován, jeho aktivní účast na bojištích první světové války silně zasáhla do tvorby, zejména nedlouho po válce; Váchal se zaměřoval zejména na grafické práce, snažil se však v grafice hledat a formovat nové velice originální postupy, vytvářel vlastní knihy, které nesly podobu uměleckého rukodělného artefaktu, umísťoval do těchto knih četné ilustrace dřevorytem, knihy sám sázel, vázal a tiskl, a to jen ve velmi omezeném nákladu několika kusů, takto vzniklé knihy Krvavý román, Šumava umírající a romantická a Receptář barevného dřevotisku se zařadily mezi nejvýznamnější díla české grafiky 20. století; po nástupu komunistického režimu se postupně dostával do izolace a jeho dílo se na veřejnosti téměř neobjevuje; Váchalův život v zapomnění nezvrátila ani krátká změna atmosféry ve společnosti roku 1968, Váchal byl oceněn titulem národní umělec a krátce potom umírá; rozsah a význam jeho díla mohl být znovuobjeven až po roce 1989; 1993 nakladatelství Paseka, kterému dal Váchal jméno, otevřelo v Litomyšli muzeum Josefa Váchala Portmoneum, umístěné v domku Váchalova přítele Josefa Portmana, interiér domku si nechal Portman ve 20. letech vyzdobit právě od Váchala (internet - Wikipedie)