Nejste přihlášen
registrace
Přihlásit se
Historie příhozu - Tichý Don
František Kardaus (1908-1986)
Vychodil základní školu obecnou a měšťanskou v Kolešovicích. Poté studoval u malíře a grafika Aloise Mudruňky, profesora Uměleckoprůmyslové školy v Praze. V roce 1927 pracoval u firmy Eduard Böhm & Co. v Berlíně. Mezi lety 1928 a 1930 studoval grafiku a průmyslové výtvarnictví na Academie de la Grande Chaumiére v Paříži. Poté tam do roku 1934 pracoval u architekta Leona Boue. V roce 1934 se vrátil do Prahy a pracoval jako samostatný výtvarník. Získal I. cenu v soutěžích za plakáty: Pražské vzorkové veletrhy, Eucharistický sjezd v Praze, Pax Romana, Masarykova letecká liga. Spolupracoval s podniky Ringhoffer-Tatra, Škoda, Josef Walter a spol. a Československá zbrojovka. Po válce, v roce 1947, byl grafikem a průmyslovým výtvarníkem družstevních reklamních ateliérů B a R (Josef Burjanek a Remo - Reklama a móda), pracoval pro podniky Tatra, Tesla a jiné. Dále spolupracoval na úpravě vozů Tatra 600, Tatra 87 Diplomat, Tatra 603, návrzích trolejbusů Tatra 400 a 401, ilustroval knihu k 50. výročí národního podniku Tatra a vstoupil do Svazu čs. výtvarných umělců. Spolupracoval na návrzích tramvají T1, T2, T3, KT4 a T5. Vytvářel řadu filmových plakátů. V letech 1957–1980 pracoval jako propagační grafik pro podniky zahraničního obchodu Motokov, Strojexport, Mototechna a pivovar Staropramen. V roce 1977 úspěšně žádal o přijetí do Českého fondu výtvarných umění (ČFVU).
Dílo českého designéra Františka Kardause utvářelo od 60. let 20. století podobu desítek evropských měst, právě podle jeho návrhu se totiž vyráběla tramvaj Tatra T3. Asi nejrozšířenější tramvaj světa totiž kromě čs. dopravních podniků koupily i radnice v Sovětském svazu, východním Německu, Rumunsku a Jugoslávii. Kardaus, který se narodil 25. března 1908, se podílel také na vzniku ikonického automobilu Tatra 603 a výrazně se uplatnil jako reklamní grafik.
Rodák z Hořesedel u Rakovníka odešel nedlouho po absolvování měšťanky do Prahy, kde krátce pracoval u malíře pokojů, než se v roce 1927 zapsal na Umělecko-průmyslové škole. Na přelomu 20. a 30. let sbíral zkušenosti v Berlíně a Paříži, během stáže ve francouzské metropoli se Kardaus seznámil s moderními trendy v reklamě, hlavně té spojené s motorismem. Když se vrátil do Prahy a otevřel si vlastní ateliér na Janáčkově nábřeží, získal si rychle početnou klientelu.
Do vypuknutí druhé světové války se František Kardaus věnoval zejména propagační grafice, navrhoval plakáty pro Pražské vzorkové veletrhy, Masarykovu leteckou ligu, ale například i pro církevní setkání. Stal se také vyhledávaným autorem plakátů a reklam pro automobilky, v meziválečném období kreslil pro většinu významných československých výrobců. V té době si vytvořil jasně rozpoznatelný autorský rukopis s dynamickou kresbou zdůrazňující rychlost.
Za druhé světové války se ovšem uznávaný výtvarník dostal do problémů – po otci byl německého původu, což nešlo dohromady s jeho protiválečným přesvědčením. V roce 1941 Kardause odvedli do wehrmachtu a poslali na východní frontu, kde ho později zajali partyzáni. Traduje se, že přežil díky tomu, že jim kreslil portréty; nakonec se ze zajetí dostal. Poté ho Němci poslali do Rakouska jako kresliče na meteorologickou stanici. A když byl koncem války na dovolené v Itálii, dezertoval ke Spojencům.
Podobně jako další lidé s německou krví musel i Kardaus po osvobození žádat o povolení zůstat v Československu, schopný propagační umělec ho získal a dostal zpátky také občanství. V roce 1947 se pak z výtvarníka, který dosud hlavně zobrazoval výrobky jiných, pomalu začal stávat průmyslový designér. Pro kopřivnickou automobilku, která v té době měla konstrukční kancelář v Praze, navrhl přední část budoucího Tatraplánu, kterému ostatně vymyslel i jméno.
Začala tak dlouhá Kardausova spolupráce se značkou Tatra, a to nejen s její automobilovou částí, pro kterou v první polovině 50. let navrhl ještě design typu 603. Mnohem výraznější stopu zanechal na kolejích, už před legendární T3, které v letech 1962 až 1997 vzniklo na 14.000 kusů, se podílel na podobě typů T1 a T2. Jeho podpis nesly také vlaky, mezi nimi je asi nejznámější motorový vůz M240 (navrhl i původní podobu příměstského „pantografu“), nebo prototyp trolejbusu T401.
Ani jako tatrovácký designér – pro továrnu pracoval až do 70. let, kdy přišla s hranatými tramvajemi KT4 nebo T5 – se však Kardaus nevzdal reklamní tvorby, byť se musel přizpůsobit novým poměrům. Jeho rukopis tak nesly plakáty a brožury nejen pro osobní vozy Škoda nebo motocykly Jawa, ale také pro nákladní tatrovky nebo liazky či traktory Zetor. Ilustroval též katalogy podniku Mototechna a mezi jeho poslední díla patřila propagační publikace pro pražský dopravní podnik z roku 1980.
Dopravní technika ovšem pro Karause – který mimochodem sám neřídil a darovaného wartburga pro něj museli šoférovat jiní – nebyla jediným oborem. Koncem 50. let vytvořil asi tři desítky filmových plakátů (mimo jiné na Godzillu a Štěňata) a už v roce 1956 navrhl pro festival v Karlových Varech logo z vlajek ve tvaru karlovarského vřídla. Ke konci života začal malovat obrazy s motivy ze sportovního prostředí. František Kardaus zemřel v únoru 1986, měsíc před 78. narozeninami
filmový plakát, formát atypický (34,5x74 cm), 1958, r. S. Gerasimov, při okrajích jen lehce opotřebený papír, u druhého přehybu uprostřed papír protržen, na dvakárt složen, jinak dobrý stav
Aukční síň Vltavín
Masarykovo nábřeží 36
110 00 Praha 1
po-pá: 10.00-12.00 a 13.00-18.00
Tel.: +420 224 930 340
