Václav Fiala

studium na Akademii umění v Petrohradě, žák prof. M. Švabinského na AVU v Praze, člen Bloku čs. výtvarných umělců, člen a předseda SČUG Hollar; malíř, grafik, ilustrátor; charakteristická je pro něj realistická kresba, věnoval se i historii (cyklus barevných litografií Staroslovanský cyklus, 1944), kreslil portréty osobností naší kultury (A. Matějček, F. Hudeček, V. Sedláček, C. Bouda ad.), ilustroval řadu knih především historických (F. Palacký: Z dějin národu českého, 1958 aj.); poslední knihou, kterou ilustroval a vyšla ještě za jeho života byl Olbrachtův román Nikola Šuhaj loupežník; ilustrační tvorbu v oblasti pohádek dokládají mj. ilustrace Nizámího Sedmi princezen (1943); pokud jde o ilustrace, používal autor ponejvíce kresbu tužkou, perokresbu, kolorovanou kresbu a akvarel, ojediněle litgrafii či rytinu; jinak byla středem jeho zájmu malba, volná grafika, známková tvorba, bankovková grafika; v grafických technikách se věnoval dřevorytu, mědirytině, akvatintě, kamenorytině a litografii; ve třicátých letech vznikly studie lidových typů z cest na Slovensko a Podkarpatskou Rus; v ilustracích dbal na dodržení historických reálií; 1938 pracoval na dioramatu Inaugurace prezidenta Washingtona v New Yorku 1789 pro čs. pavilon na světové výstavě v New Yorku; protože mládí prožil v Rusku, inspirovaly ho dálné kraje v jeho práci; své ilustrace výrazně spojoval s textem; literárně přispíval do sborníku Hollaru (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1998, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1998)