František Kollman

Absolvent Výtvarné školy Václava Hollara. Soukromě studoval u akademického malíře Zdeňka Buriana a na jeho výtvarný projev také působil přímý vliv profesora Jana Baucha. František Kollman se narodil 29. června 1947 v Praze Marii Karl Von Stradioti, pocházející z italského rodu Václavu Františku Kollmanovi, který byl synem německého malíře. Ke sportu ( judu, karate, a dalším bojovým uměním ) malého desetiletého Františka přivedl jeho otec, jenž se jako jediný vymykal malířské tradici. Projevoval od dětství výtvarný talent možná právě proto, že byl celé dětství obklopen malíři slavných jmen a jeho vzor mohl být jak dědeček – malíř Kollman, ale také rodině blízcí a spříznění ,,strýčkové“ : Jan Zrzavý, Rudolf Lexa, Josef Škoda a Jan Syrový. Svůj pestrý život zasvětil i bojovým uměním, kde získal celou řadu ocenění a nadále se mu také aktivně věnuje. Ve zlomovém momentě – listopadu 1989 se stává šéfem první dobrovolné ochranky Občanského fóra a prezidenta Václava Havla. Dnes je František Kollman velmistrem bojového umění, nositelem 6. danu v judu a v roce 2001 mu byl udělen 8. dan v ju – jitsu. Zároveň je uznávaným malířem a uměleckým brusičem skla. Úspěšně vystavuje v České republice i v zahraničí. Jeho díla najdeme v galeriích ve Francii, Španělsku, Německu a Rakousku. Mezi jeho oblíbené náměty patří bitevní scény na suchu i na moři z období třicetileté války (1618 – 1648) Je také autorem nástěnných fresek i rozměrného plátna – Čeští stavové ve Francii ( formát 3 x 5 m ) František Kollman je nepřehlédnutelný člověk a umělec s jasně vyhraněným stylem tvorby. Dominantním prvkem jeho obrazů je pohyb, pro nějž nalezl ideální téma v podobě rytířských šarvátek, vzepjatých koní a námořních bitev. František Kollman je sám o sobě nespoutaný živel, exhibicionista malující současně dvěma rukama, mistr bojového umění. Absolvoval Výtvarnou školu Václava Hollara, soukromě studoval u malíře Zdeňka Buriana. Jeho díla najdeme v galeriích ve Francii, Španělsku, Německu a Rakousku. Své obrazy vytváří zdánlivě chaotickou, leč ryze kollmanovskou technikou, v níž s barvami mísí cigaretový popel, uhel, pivo, kávu a čaj dle místa a momentálního tvůrčího vzepětí.