žák prof. Švabinského, Obrovského a Nechleby na AVU v Praze, prof. Kupky v Paříži; malíř; v roce 1924 studijní stipendium v Itálii; věnoval se malbě, kresbě, ilustraci a grafice, navrhoval vazby pro nakladatelství Družstevní práce, Aventinum; obdivoval gotické památky ze Spiše na Slovensku; v letech 1929 - 1931 byl vedoucím Krásné jizby v Praze, redaktorem revue Přehled; od 1936 měl soukromou malířskou školu na Národní třídě v Praze; v protějším domě měla školu tance J. Jeřábková, žačka I. Duncanové, kam Frinta docházel a tvořil kresby tanečnic; často ve svých dílech zobrazoval ženu v její mnohotvárnosti a také v tomto směru i experimentoval; své žáky vyučoval nejen kresbu a malbu, ale i dějiny umění; ve svém ateliéru se setkával s intelektuály všech oborů (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1998, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 1998)