žák prof. E. Dítěte, K. V. Maška a J. Schikanedera na UMPRUM v Praze, člen SVU Mánes, Umělecké besedy a Sociální skupiny Ho-Ho-Ko-Ko; malíř, kreslíř, grafik, pedagog; již 1910 vystavoval poprvé se skupinou Nezávislých v Topičově salonu pod pseudonymem Kraus; v letech 1912 - 1939 působil jako středoškolský profesor kreslení v Turnově, Nové Pace, Mladé Boleslavi a v Praze; 1924 a 1937 studijně pobýval v Paříži, od 1932 pravidelně pobýval v Jugoslávii, další studijní cesty podnikl do Belgie, Německa, Anglie a Nizozemí; spolupracoval s Krásnou jizbou Družstevní práce, udržoval kontakty s Levou frontou kulturních pracovníků a intelektuálů; 1932 se natrvalo usídlil v Praze; patřil k předním představitelům tzv. sociálního umění, člověk ve složité sociální struktuře byl obsahem jeho celoživotního výtvarného programu; v počátcích tvorby se hlásil k neoklasicismu, ve 20. letech jej ovlivnil francouzský kubismus; tvorba se vyvíjela v souladu s dobovými proměnami; koncem 30. let se vyjadřuje v metaforických obrazech, v jeho tvorbě se objevuje i moment civilistního projevu; v 50. letech se ocitl v izolaci, maloval nefigurativně, používal tvarovou redukci, úsporná gesta, barva a linie se osamostatňovaly a dostávaly nový význam; ve své tvorbě dospěl až k expresivní abstrakci; jako grafik a kreslíř se podílel na knižní výzdobě řady publikací; některé jeho dřevoryty vyšly ve Veraikonu a v Moderní revui; pracoval převážně technikou dřevorytu a leptu; zastoupen ve sbírkách NG v Praze, Galerie hl. m. Prahy, ČMVU v Praze a ve sbírkách všech regionálních galerií v Čechách a na Moravě (Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 2001, Výtvarné centrum Chagall Ostrava 2001)