Výtvarný projev Ladislava Stejskala se formoval především v posledních válečných letech, prvotní inspiraci čerpal od A. Deraina, poučení z kubistických forem od G. Braqua. Jeho nejčastějšími tématy jsou zdánlivě obyčejné věci –jablka, konvice, džbány květiny - uspořádané do variabilních zátiší. Středobodem Stejskalových pozdějších prací se pak stala především tvárnost Jihočeské krajiny. Charakteristický je pro něj osamělý strom či stavení, výrazný horizont a cesty, které se ztrácejí za obzor…