Andrej Bělocvětov (1923-1997)
Jeden z nejvýznamnějších malířů 20. století - v českém i světovém kontextu. Jeho tvorba reflektuje tradice českého malířství i důležité proudy světového výtvarného umění, vždy jim však dodává vlastní nezaměnitelný obsah a formu. V průběhu téměř šedesáti let vytvořil monumentální dílo, které lze rozdělit na šest hlavních období: 40. léta - období realistické, s prvky impresionismu a kubismu, 50. léta - období malby veristicky surrealistické a novoklasicistní, na konci 50. let a v letech 60. přechází uvolněný rukopis surrealistické exprese ke gestické malbě, často využívající novým způsobem techniku pollockovského drippingu, v 70. letech započíná postmoderní syntéza dosavadních stylů, ta pokračuje i v letech osmdesátých, léta devadesátá jsou pak vrcholem umělcovy tvorby. Bělocvětov patří k těm vzácným případům umělců, jejichž tvůrčí síla s věkem neochabuje, naopak je stále mocnější a průraznější, takže na sklonku života tvoří svá nejvýznamnější díla.
Řemeslnou a technickou stránku práce zvládl už na samotném počátku své umělecké cesty. Na jejím vrcholu - v 90. letech minulého století - se mu tak pročištěná forma stává už pouze prostředkem k obsahovému sdělení hlavních myšlenek a každý obraz je jakýmsi téměř matematickým vzorcem životních i filosofických pojmů, ve všech jejich souvislostech. Obrazy plné poezie a zářivých barev maluje s lehkou hravostí, ke které dospěl na základě mimořádného uměleckého talentu, kultivovaného dlouholetou usilovnou prací s mnohdy překvapivě novátorskými přístupy. Přes značnou rozmanitost stylů se tak jedná o dílo mimořádné vnitřní logiky a dokonalé kontinuity.
Andrea Pilařová Belotsvetová
uhel, tužka, pastel, papír, 18 x 15 cm, zašpiněný papír, Antikvariát Dlážděná
Zpět