Josef Hluchý

Akademický malíř Josef Hluchý prožil dětství v Týnci u Břeclavi jako jeden ze sedmi dětí rolníka Metoděje Hluchého a Marie Hluché, rozené Krupové. Vystudoval Státní grafickou školu v Praze (1947 – 1949) a v letech 1949 – 1953 studoval ve speciální škole monumentální malbu u profesora Emila Filly na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Absolvoval 25. 9. 1953. Po absolutoriu působil rok v Ostravě na výtvarné brigádě a jako instruktor výtvarných kroužků a poradce v soutěžích. Od roku 1955 žil a pracoval v Praze, zabýval se figurálními a krajinářskými motivy. Zúčastňoval se práce i na zahraničních expozicích např. pro Čínu, Rakousko a jiné státy. V průběhu života se věnoval mnohým výtvarným technikám od kresby, malby, grafiky, sochařství, tepaný reliéf a sypaný písek. Nevyhýbal se žádným tématům, mezi jeho díly najdeme krajiny, figurální motivy, zátiší, abstraktní díla i portréty. Metodu tvorby obrazů sypaným pískem začal používat po úrazu na motorce, kdy si poranil páteř. Obrazy jsou vytvořeny z písků různých barev a hrubosti vybíraných z různých vrstev země, často získaných od stavebníků ze stavby pražského metra. Vzhledem k tomu, že se netajil svými názory na politický režim, netěšil se velké podpoře ze strany výtvarných svazů, které řídily výtvarný život v jeho tvůrčím období.