Václav Pavlík byl malíř, grafik, scénograf. Studoval na Odborné škole pro umělecko-průmyslové zpracování kovů v Hradci Králové a u profesorů J. Drahoňovského, J. Mařatky, J. Bendy, O. Španiela a V. H. Brunnera na AVU v Praze. V letech 1929 - 1943 spolupracoval s Národním divadlem v Praze a Městským divadlem na Vinohradech, v letech 1950 – 1959 byl výtvarníkem Městského oblastního divadla v Benešově, letech 1959 - 1961 výtvarníkem Městského divadla v Příbrami. Byl mj. členem Umělecké besedy, Sdružení výtvarníků v Praze, s nimiž vystavoval. Zabýval se scénografií, malbou a knižní grafikou. Studijní cesty konal po Itálii, Francii, Německu a Švýcarsku. Byl stálým výtvarným spolupracovníkem Národního divadla v Praze. Pavlík maloval krajiny (v létě r. 1935 v Orlických horách a okolí Železného Brodu), zátiší a zejména intimně procítěné kytice. Účastnil se Zlínských salonů. Je zastoupen ve sbírkách NG a GHMP v Praze, Museé Jeu de Paume v Paříži, Východočeské galerie v Hradci Králové, Oblastní galerie v Liberci, Krajské galerie ve Zlíně a jinde. V r. 1938 obdržel Výroční cenu České akademie věd a umění za obraz Slunečnice, v r. 1957 vyznamenání Za vynikající práci.